|
|
Klonování, exprese a biochemická charakterizace myší glutamátkarboxypeptidasy II
Knedlík, Tomáš ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je membránová metalopeptidasa, jež je u člověka exprimována v mnoha tkáních, zejména pak v prostatě, centrální nervové soustavě a tenkém střevě. V centrální nervové soustavě GCPII hydrolyzuje nejrozšířenější peptidový neurotransmiter N-acetyl-L-aspartyl-α-L-glutamát na N-acetyl-aspartát a volný glutamát. Volný glutamát je významný excitační neurotransmiter a jeho uvolněním do synaptické štěrbiny se GCPII podílí na glutamátové neurotoxicitě při patologických stavech. Inhibice této proteolytické aktivity byla prokázána na potkaních modelech jako neuroprotektivní. V lidském tenkém střevě GCPII odštěpuje koncové glutamátové zbytky z poly-γ- glutamylovaných folátů, čímž umožňuje jejich vstřebávání. Funkce GCPII v prostatě je stále neznámá, avšak díky velmi vysoké expresi v nádorech prostaty se GCPII využívá jako marker pro diagnózu nádorových onemocnění prostaty. GCPII by tak mohla být nejenom diagnostickým markerem, ale i perspektivním cílem pro terapii nádorových onemocnění i pro léčbu mozkových poruch způsobených glutamátovou excitotoxicitou. Pro vývoj a testování nových léků a léčebných metod je nutné mít vhodný zvířecí model. Vhodným modelovým organismem je např. myš (Mus musculus), která je hojně užívána v mnoha vědeckých studiích. Přesto dosud nebyla provedena...
|
|
|
Monitorování vývoje onemocnění Huntingtonovy choroby u transgenních miniprasat s N-terminální částí lidského mutovaného huntingtinu: biochemické a motorické změny u F0, F1 a F2 generace
Kučerová, Šárka ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Klempíř, Jiří (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) patří mezi neurodegenerativní onemocnění, od kterých se liší příčinou (expanze trinukleotidové repetice CAG v exonu 1 genu kódující protein huntingtin (Htt)) pouze v jednom genu (tzv. monogenní onemocnění). Ačkoliv je již od roku 1993 známá příčina nemoci, dosud není zcela známa patofyziologie HD a není nalezen lék. Pro lepší porozumění nemoci a pro možné preklinické testování se používají modely HD. Mezi nejčastěji používané modely patří hlodavci, hlavně myši, ale bylo důležité vytvořit i větší zvířecí modely, které by byly více podobné člověku. Proto bylo v roce 2009 vytvořeno na Akademii věd v Liběchově transgenní (TgHD) miniprase pomocí mikroinjikace lentivirového vektoru nesoucí N-terminální část lidského mutovaného HTT (mtHTT) s 124 CAG repeticemi v exonu 1. Tento model je životaschopný a v každé generaci se rodí určitá část Tg zvířat. V této práci jsem se věnovala biochemickým i behaviorálním změnám u tohoto modelu. Srovnávala jsem kontrolní (Wt) a transgenní (Tg) sourozence. Zjistila jsem, že biochemické změny se projevují hlavně zvýšenou přítomností fragmentů Htt ve varlatech a v mozku. V behaviorální části bylo mým hlavním úkolem zavedení metodiky pro další zkoumání behaviorálních změn u tohoto modelu, které zatím nebyly popsány. Byla testována zvířata F0, F1 a...
|
|
| |
|
|
Transcriptomic analysis of cutaneous inflammatory biomarkers in a mouse model of small fiber neuropathy
Benčová, Simona ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Frmaceuticka fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študent: Simona Benčová Školitelia: Dr.Claire Demiot, Dr. Aurore Danigo Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D Názov diplomovej práce: Transkriptomická analýza kožných zápalových biomarkerov u myší s neuropatiou malých nervových vlákien. Periférna neuropatia je rozšírujúci sa problém zdravia verejnosti ako následok rôznych ochorení, spojený s niekoľkými nepriaznivými účinkami, ako napríklad výskyt chronickej bolesti či zvýšené riziko vzniku tlakového vredu. Cieľom tejto štúdie je preskúmať, či je zápalový stav kože modifikovaný počas periférnej neuropatie a v priebehu tvorby tlakového vredu. Na dvoch rôznych modeloch myší (myši s tlakovým vredom a myši s nepoškodenou kožou), bola uskutočnená transkriptomická analýza, aby sa určili gény, ktoré sa líšia v expresii a zároveň tie, ktoré sa podieľajú na zápale. Neuropatia malých nervových vlákien bola navodená u mladých myší intraperitoneálnou injekciou resiniferatoxínu (50 μg/kg, i.p), agonistu na vaniloidnom receptore TRPV1. Preležaniny boli spôsobené aplikáciou dvoch magnetických platničiek na koži na chrbte. Na základe RNA mikroarray bola získaná génová expresia a výsledky boli následne overené kvantitatívnou PCR. Transcriptomická analýza kože s tlakovým vredom...
|
|
|
Morfologické koreláty u modelu hypoxicko-ischemické encefalopatie u potkana
Slotta, Michal ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Riljak, Vladimír (oponent)
Název: Morfologické koreláty u modelu hypoxicko-ischemické encefalopatie u potkana Cíle: Cílem výzkumu je vytvořit model hypoxicko-ischemické encefalopatie u potkana, který by představoval poškození v perinatálním období u člověka a následně histologickým zobrazením odlišit nejčastěji poškozené mozkové struktury. Metody: Jedná se o experimentální studii. U pěti laboratorních potkaních mláďat jsme vyvolali hypoxicko-ischemickou encefalopatii podle Rice-Vannucci modelu. Kontrolní skupina představující dalších pět potkaních mláďat podstoupila hypoxii po dobu 1,5 hodiny. Následně byla zvířata vrácena k matce. Po 48 hodinách následovala mozková perfuze, parafinizace, krájení mozků na řezy a nanesení řezů na podložní sklíčka. Řezy k znázornění morfologických změn a degenerace neuronů byly nabarvené Hematoxylin-Eosinem, Fluoro Jade B a imunohistochemicky. Řezy jsme následně pozorovali a hodnotili pod světelným mikroskopem. Výsledky: Po navození hypoxicko-ischemické encefalopatie u 7-denních potkaních mláďat došlo k poškození v oblasti zkoumaných struktur u dvou zvířat. Ostatní zvířata experimentální skupiny projevily jen mírné morfologické změny nervových buněk pozorovatelné na barvení H&E. Mozky mláďat kontrolní skupiny byly intaktní. Klíčová slova: nekróza, apoptóza, zvířecí model, poškození mozku
|
|
|
Transcriptomic analysis of cutaneous inflammatory biomarkers in a mouse model of small fiber neuropathy
Benčová, Simona ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Frmaceuticka fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študent: Simona Benčová Školitelia: Dr.Claire Demiot, Dr. Aurore Danigo Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D Názov diplomovej práce: Transkriptomická analýza kožných zápalových biomarkerov u myší s neuropatiou malých nervových vlákien. Periférna neuropatia je rozšírujúci sa problém zdravia verejnosti ako následok rôznych ochorení, spojený s niekoľkými nepriaznivými účinkami, ako napríklad výskyt chronickej bolesti či zvýšené riziko vzniku tlakového vredu. Cieľom tejto štúdie je preskúmať, či je zápalový stav kože modifikovaný počas periférnej neuropatie a v priebehu tvorby tlakového vredu. Na dvoch rôznych modeloch myší (myši s tlakovým vredom a myši s nepoškodenou kožou), bola uskutočnená transkriptomická analýza, aby sa určili gény, ktoré sa líšia v expresii a zároveň tie, ktoré sa podieľajú na zápale. Neuropatia malých nervových vlákien bola navodená u mladých myší intraperitoneálnou injekciou resiniferatoxínu (50 μg/kg, i.p), agonistu na vaniloidnom receptore TRPV1. Preležaniny boli spôsobené aplikáciou dvoch magnetických platničiek na koži na chrbte. Na základe RNA mikroarray bola získaná génová expresia a výsledky boli následne overené kvantitatívnou PCR. Transcriptomická analýza kože s tlakovým vredom...
|
|
|
Monitorování vývoje onemocnění Huntingtonovy choroby u transgenních miniprasat s N-terminální částí lidského mutovaného huntingtinu: biochemické a motorické změny u F0, F1 a F2 generace
Kučerová, Šárka ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Klempíř, Jiří (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) patří mezi neurodegenerativní onemocnění, od kterých se liší příčinou (expanze trinukleotidové repetice CAG v exonu 1 genu kódující protein huntingtin (Htt)) pouze v jednom genu (tzv. monogenní onemocnění). Ačkoliv je již od roku 1993 známá příčina nemoci, dosud není zcela známa patofyziologie HD a není nalezen lék. Pro lepší porozumění nemoci a pro možné preklinické testování se používají modely HD. Mezi nejčastěji používané modely patří hlodavci, hlavně myši, ale bylo důležité vytvořit i větší zvířecí modely, které by byly více podobné člověku. Proto bylo v roce 2009 vytvořeno na Akademii věd v Liběchově transgenní (TgHD) miniprase pomocí mikroinjikace lentivirového vektoru nesoucí N-terminální část lidského mutovaného HTT (mtHTT) s 124 CAG repeticemi v exonu 1. Tento model je životaschopný a v každé generaci se rodí určitá část Tg zvířat. V této práci jsem se věnovala biochemickým i behaviorálním změnám u tohoto modelu. Srovnávala jsem kontrolní (Wt) a transgenní (Tg) sourozence. Zjistila jsem, že biochemické změny se projevují hlavně zvýšenou přítomností fragmentů Htt ve varlatech a v mozku. V behaviorální části bylo mým hlavním úkolem zavedení metodiky pro další zkoumání behaviorálních změn u tohoto modelu, které zatím nebyly popsány. Byla testována zvířata F0, F1 a...
|
|
|
Změny exprese beta-cateninu v průběhu ontogeneze u miniprasat transgenních pro lidský mutovaný huntingtin
Žižková, Martina ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Jarkovská, Karla (oponent)
Huntingtonova choroba je autozomálně dominantně dědičné neurodegenerativní onemocnění způsobené mutací v genu pro protein huntingtin. Jedním z komplexů, se kterými huntingtin interaguje, je ubiquitin-proteazomový systém, který je zodpovědný také za degradaci proteinu β-catenin. β-catenin je důležitá signální molekula a její vyvážená degradace je nezbytná pro správné fungování Wnt signální dráhy. V přítomnosti mutovaného huntingtinu je degradace β-cateninu narušena, ten se akumuluje v buňce a působí toxicky. Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, zda u liběchovských miniprasat, zvířecího modelu Huntingtonovy choroby, jejichž genom obsahuje N-koncovou část lidského mutovaného huntingtinu, dochází k hromadění β-cateninu vlivem přítomnosti mutovaného huntingtinu. S využitím imunoblotu a specifických protilátek jsme zjistili, že u transgenních zvířat dochází k nárůstu hladiny mutovaného huntingtinu s věkem. Na rozdíl od endogenní formy nedochází k poklesu mutovaného huntingtinu ve striatu, což je kupodivu doprovázeno poklesem fosforylovaného β-cateninu. Naše výsledky však prokázaly hromadění β-cateninu v průběhu ontogeneze, a to v mezenchymových kmenových buňkách izolovaných z nejstarších transgenních zvířat. Zajímavé změny jsme navíc odhalili u některých transgenních miniprasat, kde dochází k výraznému poklesu...
|
|
|
Biomedicínské modely Huntingtonovy choroby
Žižková, Martina ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění způsobené expanzí CAG sekvencí do genu pro protein huntingtin. Takto mutovaný protein způsobuje degeneraci neuronů v mozku postižených pacientů, což vede k motorickým poruchám a rozkladu osobnosti. Kvůli nástupu projevů v dospělosti je tato nemoc velice zákeřná. Doposud neexistuje vhodná léčba, ale mnoho výzkumných týmů se soustředí na navržení vhodných léčebných postupů. K tomu je nezbytné vytvořit zvířecí modely Huntingtonovy choroby, na kterých budou možné terapeutické přístupy testovány. V této práci se snažím přehledně shrnout a popsat jednotlivé zvířecí modely, které se ve výzkumu používají. Nejčastěji používanými modelovými zvířaty jsou, díky snadnému chovu a nízké ceně, hlodavci. Mnohem důležitější jsou však zvířata příbuznější člověku, jako jsou ovce, prasata a primáti. Důležitým kritériem modelových organismů je způsob, jakým byly připraveny. Lze je v podstatě rozdělit na genetické a negenetické, přičemž platí, že genetické modely lépe napodobují komplexní projev nemoci u lidí. Tvorba zvířecích modelů Huntingtonovy choroby vede nejen k lepšímu porozumění podstatě nemoci, ale i k vyvinutí vhodné terapie pro pacienty s touto chorobou.
|
|
|
Klonování, exprese a biochemická charakterizace myší glutamátkarboxypeptidasy II
Knedlík, Tomáš ; Vaněk, Ondřej (oponent) ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je membránová metalopeptidasa, jež je u člověka exprimována v mnoha tkáních, zejména pak v prostatě, centrální nervové soustavě a tenkém střevě. V centrální nervové soustavě GCPII hydrolyzuje nejrozšířenější peptidový neurotransmiter N-acetyl-L-aspartyl-α-L-glutamát na N-acetyl-aspartát a volný glutamát. Volný glutamát je významný excitační neurotransmiter a jeho uvolněním do synaptické štěrbiny se GCPII podílí na glutamátové neurotoxicitě při patologických stavech. Inhibice této proteolytické aktivity byla prokázána na potkaních modelech jako neuroprotektivní. V lidském tenkém střevě GCPII odštěpuje koncové glutamátové zbytky z poly-γ- glutamylovaných folátů, čímž umožňuje jejich vstřebávání. Funkce GCPII v prostatě je stále neznámá, avšak díky velmi vysoké expresi v nádorech prostaty se GCPII využívá jako marker pro diagnózu nádorových onemocnění prostaty. GCPII by tak mohla být nejenom diagnostickým markerem, ale i perspektivním cílem pro terapii nádorových onemocnění i pro léčbu mozkových poruch způsobených glutamátovou excitotoxicitou. Pro vývoj a testování nových léků a léčebných metod je nutné mít vhodný zvířecí model. Vhodným modelovým organismem je např. myš (Mus musculus), která je hojně užívána v mnoha vědeckých studiích. Přesto dosud nebyla provedena...
|
host ::
RSS.